Dnes jsem se dočetl, že štrasburk rozhodl, že doživotí bez možnosti propuštění je proti lidským právům. Každý ví, že když chcete něčeho dosáhnout, není možné své požadavky vyřknout hned naráz - nebyly by přijaty. Je potřeba postupně. A proto když chcete uzákonit jednopohlavní "rodiny", nejprve musíte uzákonit jednopohlavní "manželství". Když chcete zvýšit kriminalitu, zrušíte trest smrti, zmírníte tresty a po nějaké době zrušíte doživotí.
Slušný člověk si však řekne: "Ale proč?!" No, protože mezi prostý lid je potřeba zasít chaos a zmatek. Je to nařízení ze stejného soudku, jako nařízení o jednopohlavních "manželstvích" a politicky korektním označení "rodič" místo otec a matka ve všech nových dotaznících. Toto nařízení chce do ulic poslat pár "napravených" vrahů a zlodějů.
Cílem politiky, která přichází z Bruselu, je rozbít společnost na jedince, poštvat všechny proti všem a v nastalé vřavě uzákonit tu Lisabonskou smlouvu, tam Pakt stability, tu zase nějakou tu podporu pro solární podnikavce, tam zákaz žárovek atd. Přesně podle hesla "Dva se perou a třetí se směje" případně "Rozděl a panuj". Naše společnost je rozdělená ve všech myslitelných vertikálách i horizontálách: na chudé a bohaté, staré a mladé, ženy a muže, levé a pravé atd. Co tedy chybí? Do této společnosti propustit pár vrahů - výborný nápad!
Když se tedy nyní z nařízení vrchnosti máme bavit o výši trestů pro nebohé vrahy, pojďme to obrátit a bavit se o právu na sebeobranu. Když přichází doba, ve které jsou vrazi hájení, je nutné, aby lidé měli možnost se bránit. Nebo si to nepřejeme?